Formulace vědomostí

Jednou z podmínek pro používání výše uvedeného způsobu učení, je formulace vědomostí před započetím samotného učení. Látka je rozdělena na informace, a tyto jsou potom uloženy v databázi programu jako položky. Protože programy pracují na „zkoušecím“ principu, jsou položky složeny z otázky a odpovědi (tzv. Q/A (question/answer) páry). Při vytváření databází je potřeba dodržet několik zásad tak, aby bylo učení co nejefektivnější.⁞

Rozumět látce

Aby mohlo docházet ke správnému fixování informací do paměti, musí být pochopena, což umožní její organizaci a navázání na předchozí, již zafixované znalosti.

Syntetický obraz o studované látce

Před započetím samotného učení jednotlivých informací, je velice užitečné mít alespoň zevrubný přehled o celé látce, které se jednotlivé informace týkají. Před memorováním samotných faktů musíme mít přehled o tom, co jednotlivá fakta znamenají.

Celkový obraz o studované látce by měl být co nejjednodušší, aby byl snadno pochopitelný a obsáhnutelný.

Velice praktické je, když program, který je použit pro učení, podporuje tzv. informační entity, což jsou takové záznamy v databázi, které obsahují zevrubné shrnutí látky a na tuto entitu je uveden odkaz z každé jednotlivé informace, které se dané informační entity týkají. Uživatel, se může v průběhu učení na tuto související informační entitu podívat, a tím si ji zařadit do širšího kontextu. Toto je prakticky použitelné i při učení slovíček cizího jazyka, která mohou být rozdělena na různé skupiny (slovesa, nepravidelná slovesa, minulé časy ap.) kde ke každé skupině náleží patřičná informační entita.

Budování na základech

Většina znalostí je nutno stavět na nějakých základních předchozích znalostech. Přestože jednotlivé položky nepřicházejí v učebních programech postupně, je nutné zajistit dostatečné seznámení uživatele s nutnými základy. Je proto žádoucí aby program podporoval například různé kategorie v rámci jedné databáze. Kde první kategorie bude obsahovat základní informace, druhá navazující a tak dále. V nejhorším případě lze učivo rozdělit do více databází.

Princip minimální informace

Každá položka představuje jednu informaci. Obsah otázky jednoho Q/A páru by se tedy měl dotazovat pouze na jednu odpověď. Není tedy vhodné vkládat celé články, ve kterých je položeno několik různých informací. Jednoduchost a jednoznačnost je důležitá proto, aby zkoušený danou položku vždy při učení zpracovával stejným způsobem. Následující příklad zobrazuje rozdělení jedné složité položky, obsahující více informací, do více položek. Je třeba předpokládat, že jednotlivé položky nebudou prezentovány po sobě, a proto je nutné vždy znovu uvést na jakou otázku konkrétně se dotazujeme.

Používání vět s vynechávkou

V některých případech nelze příliš dobře formulovat otázky, nebo je nutné je formulovat dostatečně rychle, a proto lze úspěšně využít tzv. vět s vynechávkou. Podstata takové otázky je taková, že věta je uvedena v téměř nezměněném znění jako ve zdroji, z kterého je čerpáno s rozdílem, že slovo, které je předmětem „zapamatování“ je ve větě vynecháno. Z příkladu je patrné, že vytvoření takových Q/A párů není tolik obtížné a lze vycházet přímo z vět ve ve zdrojovém textu.

Používání obrazů

Lidská dlouhodobá paměť využívá hlavně sémantického kódování. Obrázek je v tomto případě velice nápomocný. Umožňuje také kódování visuální, které dlouhodobá paměť také využívá. Obrázek by měl být samozřejmě co nejnázornější a nejjednodušší aby mohlo docházet pouze k ukládání opravdu důležitých údajů.

Používání mnemotechniky

Různé techniky, které napomáhají zapamatování informací tím, že jim dodají smysl, který před tím neměly se nazývají mnemotechniky. Jsou překvapivě účinné a je dobré je používat, protože napomáhají organizaci učiva.

Grafické vynechávky

Grafické vynechávky pracují na stejném principu jako věty s vynechávkou, pouze s tím rozdílem, že je zakryta část obrázku místo textu. Tato metoda funguje dobře při učení například zeměpisu. 

Vyhnout se množinám

Jeden z příkladů těžkých otázek je ten, který vyžaduje v odpovědi vyjmenovat seznam nebo výčet. V případě, že se seznamu nelze vyhnout je lepší využít číslovaný seznam. Ten je sice také těžké si zapamatovat, ale nutí studenta vyjmenovávat takový seznam vždy ve stejném pořadí.

Interference

V případě, že jsou si otázky položek podobné, ale odpovědi jsou různé (či naopak), vzniká interference mezi takovými položkami, a pokud ta přesáhne určitou hranici dochází k zapomenutí informace (či spíše ztrátě vodítka k ní).